Umím v životě dělat jenom nepředloženosti. Pouštím se dobrovolně na nejtenčí led. Navíc jsem se nikdy nenaučila říkat pravdu. Pro jistotu jsem cynická a hrubá a přehlížím kohokoli, na kom by mi mohlo začít záležet. Když na to přijde, umím odmítnout všechna nabízející se pokušení a podřídit všechno jedinému cíli. To bych ale nesměla dělat chyby při lámání chleba. Všechna ironie světa mi spadla na hlavu, zničila mi úsudek a sebrala odvahu na další boj s vlastní omezeností. Stojím na patě s obrovským puchýřem a už je příliš pozdě na to opřít se o druhou nohu.
