One evening I sat Beauty on my knees. And I found her bitter. And I reviled her.

..a když náhodou nemůžeme mít, co bychom chtěli, prahneme po tom pochopitelně ještě n-krát víc. To ale věděl už Arthur, proto napsal Sezónu v pekle. Možná celé noci přecházel po pokoji a rval si vlasy (jak to dnes ostatně dělá kde kdo) dost dlouho na to, aby v jednadvaceti zjistil, že už nemá co říct. Ironie je, že já mám narozeniny v úterý.

Confessions of a Physical Opium-Eater

Umím v životě dělat jenom nepředloženosti. Pouštím se dobrovolně na nejtenčí led. Navíc jsem se nikdy nenaučila říkat pravdu. Pro jistotu jsem cynická a hrubá a přehlížím kohokoli, na kom by mi mohlo začít záležet. Když na to přijde, umím odmítnout všechna nabízející se pokušení a podřídit všechno jedinému cíli. To bych ale nesměla dělat chyby při lámání chleba. Všechna ironie světa mi spadla na hlavu, zničila mi úsudek a sebrala odvahu na další boj s vlastní omezeností. Stojím na patě s obrovským puchýřem a už je příliš pozdě na to opřít se o druhou nohu.